Semináře a lektoři

Výuka

Veškerá výuka je situována v prostorách Želivského kláštera. Těžištěm hudební práce na Conviviu je sborový zpěv. Sborové semináře probíhají vždy tři paralelně v jednom dopoledním a dvou odpoledních blocích. Každý účastník se zapisuje do vybraného semináře, ve kterém pracuje po celou dobu kurzu. V čase sborových seminářů probíhá paralelně individuální výuka ve třídách sólového zpěvu a varhan.

Všichni budeme pracovat na společném projektu, částech mše F-dur Josefa Segera, které provedeme v neděli na závěr kurzů při bohoslužbě. Společný seminář probíhá před obědem, jako zkrácený druhý dopolední blok.

Tak se všichni uvidíme ráno na „rozezpívání“, při kterém se letos bude lektor a žánr střídat; dále před polednem a večer na koncertě a kompletáři.

Pro představu viz náhled rozvrhu běžného dne:

Rozvrh v tiskovém PDF ke stažení zde.

Dětská třída

Po celou dobu konání seminářů je zajištěn také program pro děti od 5 let (mladší děti jsou přijímány pouze po dohodě). Hry a vycházky dětí budou během dne střídány zpěvem a nově také různými technikami tvoření pod vedením Jany Svobodové.

Doprovodný program

Vedle práce v seminářích probíhají ve večerních hodinách přednášky, konzultace a koncerty duchovní hudby.

Barevné označení sborových tříd

Každý účastník (i zájemce o sólový zpěv nebo varhany) se přihlašuje do jedné základní sborové třídy označené červenou barvou a do jedné základní třídy označené modře.

Každý účastník se může navíc přihlásit do jednoho semináře označeného zelenou barvou. Tyto semináře probíhají cca od 16:30 do 18 hodin.

Každý účastník vyplní navíc v přihlášce jednu náhradní volbu pro červenou a jednu pro modrou třídu – z technických důvodů je nutné korigovat proporce hlasů a počty zpěváků v jednotlivých třídách. Definitivní obsazení tříd schvalují před začátkem Convivia lektoři a bude vám potvrzeno.

Sóloví zpěváci a varhaníci budou pracovat individuálně nebo po malých skupinkách během celého dne, počítá se však s jejich pěveckou účastí i ve sborových třídách, tj. do přihlášky vyplní i sborové třídy.

Celkový náhled rozvrhu je ve formátu pdf ke stažení zde. Změna programu vyhrazena, sledujte aktualizace webových stránek a na facebooku profil Convivium.cz.

Sborové semináře

		GREGORIÁNSKÝ SEMINÁŘ A FALSOBORDONY Marek Klein V gregoriánských seminářích (volitelně dopoledne a odpoledne) se budeme zabývat širokou paletou chorálních zpěvů, mešních i officijních, od nejjednodušších (obsažených např. v Graduale Simplex) až po nejnáročnější melismatické. Dostaneme se k porovnání různých vydání zpěvníků s restituovanými melodiemi (např. Graduale Novum, 2011). Obsah a náročnost bude přizpůsobena požadavkům a možnostem účastníků semináře přímo na místě. Vedle chorálu se budeme věnovat také vícehlasému přednesu žalmů formou falsobordonů. Budeme studovat příklady ze 16. i 21 století a sami prakticky zkusíme vytvářet nové žalmy podkládáním národního textu do matric falsobordonů. Marek Klein se gregoriánskému chorálu věnuje od roku 1992. Vedle samostudia a intenzívní liturgické praxe absolvoval interpretační kurzy pod vedením Alberta Turca, Nina Albarosi, Dom Yves-Marie Leliévre, Jaan-Eik Tulve, Louis-Marie Vigne, nebo Davida Ebena a Jiřího Hodiny. Sám organizuje kurzy chorálu na Slovensku. Od roku 2012 v rámci Projektu Graduale nahrává a zveřejňuje nahrávky jednotlivých zpěvů Graduale Romanum s cílem přiblížit tento repertoár aktivním i pasívním zájemců. Založil a vede vokální soubor Gregoriana, který se vedle gregoriánského chorálu věnuje i vokální polyfonii a kromě pravidelného účinkování při liturgii v katedrále v Košicích vystupuje koncertně na Slovensku i v zahraničí. Více na www.gregoriana.sk.
		LITURGICKÁ HUDBY PRAVOSLAVNÉ CÍRKVE Žanna Gončarenko Seminář pravoslavné hudby se zařazuje pro svou oblibu pravidelně, repertoár je našemu prostředí blízký a nachází i liturgické uplatnění. Žanna Gončarenko vystudovala sbormistrovství na Ukrajinské národní hudební akademii v Kyjevě ve třídě profesora Viktora Petričenka. V současné době vyučuje sbormistrovství na umělecké katedře Národní pedagogické university v Kyjevě. Od roku 2004 působí jako sbormistryně pravoslavného chrámového sboru v kostele sv. Makaria v Kyjevě. V letech 1997 – 2005 zpívala v komorním vokálním souboru staré hudby Muzični Asamblej, pod vedením Denise Podjačije (Denis vedl seminář na Conviviu 2004). V roce 2006 Žanna založila komorní vokální soubor Alitea (v překladu – pravda, skutečnost), který se specializuje na interpretaci středověkého vícehlasu, renesanční polyfonie a vokálních děl baroka ukrajinského i západního. Žanna umělecky spolupracuje na kulturních projektech Kyjevskopečerské lávry, a jako aktivní hudebnice působí i v dalších kyjevských chrámech. Zúčastnila se mnoha interpretačních kursů (Evelyn Tubb, Michael Ullman, Dirkjan Horringa a další). Spiritualita pravoslavné církve, to je božská liturgie a ikona; tyto dvě stránky umožňují člověku stát se bytostně liturgickým. Historie liturgického zpěvu má svůj počátek v nebi, protože poprvé zazpívaly chvály na boží počest andělské chóry, tj. neviditelný duchovní svět stvořený Bohem ještě před vytvořením světa viditelného, materiálního. Píseň andělů, která se rozléhala v čase tvoření světa, zní nepřetržitě dodnes a z andělských úst nevymizí nikdy, jen člověk, který ztratil neuposlechnutím Božího zákazu svou původní andělskou přirozenost a upadnul do pasti hříchu a smrti, není už více schopen tento nádherný zpěv slyšet a být jeho účastníkem, jako Mocnosti nebeské. Jen pár vyvolených dostalo od Boha darem schopnost slyšet andělské chóry – Písmo Svaté vzpomíná mezi jinými proroka Izajáše (Iz 6,1-3) a sv. Jana Evangelistu, který měl tajemnou vizi na ostrově Patmos (Zj 1,9). Na rozdíl od liturgického zpěvu, jehož počátky, jak vidíme, přesahují daleko za hranice existence viditelného světa, hudba má svůj počátek na zemi, v konkrétním historickém momentu a její vynález Písmo Svaté spojuje s jedním z potomků Kaina – Jubalem – nazývajíc ho praotcem všech hrajících na citeru a flétnu (Gen 4,21). Tak jak se liší původ zpěvu a hudby, rovněž důvody jejich existence jsou různé. Zpěv andělů plyne z bezprostředního nahlížení slávy Přesvaté Trojice povzbuzujícího celý neviditelný svět do neustálého oslavování Stvořitele a probouzejícího v něm neodolatelnou touhu hlásat milost, která se díky Božímu milosrdenství skrze anděly vylévá rovněž i na nás v podobě jejich nádherného zpěvu a zjevení – byť nepříliš častých. Člověk si musí uvědomit, že když čte nebo zpívá posvátné texty, zrcadlí v sobě (stavem své mysli, hlasem, pohyby a celou svou bytostí), to, co je Věčné, což je Boží pravda, "slova věčného života" (Jan 6,68 ). Liturgický zpěv by měl být podobný rukopisu svatého mnicha – ikony, z jejíhož prohlížení se v srdci rodí pocit duchovní radosti.
		FERDINAND CASPAR FICHER A JEHO PSALMI VESPERTINI Robert Hugo Johann Ferdinand Caspar Fischer patří k nejvýznamnějším předchůdcům Johanna Sebastiana Bacha. Proslavil se především svými skladbami pro klávesové nástroje, které jsou psány ve francouzském stylu. Varhanní sbírka Ariadne Musica je předchůdcem Bachova Temperovaného klavíru. Domácí současníci však oceňovali Fischera především pro jeho katolickou duchovní hudbu, kterou autor věnoval různým církevním institucím na našem území. Sbírka žalmů Vesperae seu Psalmi Vespertini z roku 1701 byla dedikována Františku Franchimontovi velmistru pražských křižovníků. Žalmy jsou psány ve vrcholně barokním koncertantním slohu, pro sóla a sbor. Při studiu ale poznáme také propracovanou polyfonii, techniku ostinátního basu a další. Robert Hugo je již léta považován za odborníka v oblasti české hudby 17. a 18. století. Ve své osobě spojuje interpretační mistrovství (jako sólista a dirigent) s hlubokými teoretickými znalostmi a více než dvacetiletou praktickou zkušeností s rekonstrukcí starých rukopisů, jejichž výsledkem byla řada novodobých premiér skladeb starých mistrů. Robert Hugo se začal hudbě profesionálně věnovat po absolutoriu přírodovědecké fakulty University Karlovy v Praze. Ukončil studium hudební teorie na hudební fakultě Akademie múzických umění v Praze, kde zároveň studoval varhany u profesorů Milana Šlechty a Jaroslava Tůmy. Kromě toho studoval cembalo u Helmuta Frankeho a Johna Tolla. Za své nejdůležitější učitele a vzory v oblasti staré hudby považuje Marcina Szczycinského, uměleckého vedoucího Bornus Consort Warszawa a Dr. Holgera Eichhorna, zakladatele a uměleckého vedoucího souboru Musicalische Compagney Berlín. Od roku 1990 je varhaníkem u Nejsvětějšího Salvátora v Praze, je vedoucím souboru Capella Regia Praha a v současnosti vedoucím Akademie staré hudby na FF Masarykovy univerzity v Brně.
		JOHANN HERMANN SCHEIN, NĚMECKÉ BAROKO Lukáš Vendl „Je dobré mít alespoň Scheina (vz reperoáru)“ Pro letošní ročník jsme zvolili z oblasti rozsáhlé protestantské duchovní tvorby výběr ze sbírek „Opella nova“ a „Fontana d’Israel“ jednoho z  nejpozoruhodnějších skladatelů německých zemí počátku 17. století, Johanna Hermanna Scheina (1586-1630). Letos slavíme jednak 430. výročí jeho narození, ale také rovných 400 let od jeho nástupu na místo svatotomášského kantora v  Lipsku, kde působil o sto let později také Johann Sebastian Bach. V jeho duchovních skladbách se setkává jemná poetika německého evangelického prožívání víry, mimořádný cit pro jazyk, smysl pro dokonalou polyfonní strukturu a  barevnost moderních světských madrigalů italské provenience, ze kterých Schein čerpal nemalou inspiraci. Lukáš Vendl po maturitě na gymnáziu absolvoval obor varhany ve třídě Prof. Jana Hory na Konzervatoři v Praze. V roce 2003 zakončil studium u Doc. Jaroslava Tůmy na pražské HAMU. Zúčastnil se řady mistrovských kurzů pod vedením vynikajících světových varhaníků (např. Martina Sandera, Haralda Vogela) a cembalistů (Helmut Franke). Studoval na Hochschule für Musik und Theater v Hamburku pod vedením Prof. Wolfganga Zerera. Tématem jeho disertační práce je hudební teorie 17. a 18. stol. se zaměřením na tvorbu pro klávesové nástroje. Získal ocenění na několika domácích i zahraničních interpretačních soutěžích. Působí jako kantor v Českobratrské evangelické církvi a je varhaníkem evangelického chrámu U Salvátora v Praze. Vyučuje na Pražské konzervatoři, na ZUŠ Charlotty Masarykové v Praze 6 a pravidelně jako lektor na letních kurzech staré hudby ve Valticích a na Letní škole barokní hudby v Holešově. Věnuje se především poučené interpretaci barokní hudby. Provedl několik novodobých premiér rozsáhlejších vokálně instrumentálních děl např. z archivu kláštera v Želivu. Vede soubor barokních nástrojů Harmonia Delectabilis a komorní vokální těleso Ensemble Guillaume.
		ARVO PÄRT A ZDENĚK LUKÁŠ, DUCHOVNÍ HUDBA 20. STOL. JAN DISMAS ZELENKA – RESPONSORIA Adam Viktora povede dva semináře; v prvním odpoledním programu nabídne studium české a světové hudby 20. stol. Ve druhém odpoledním semináři se představí jako odborník a neúnavný propagátor největšího skladatele českého vrcholného baroka Jana Dismase Zelenky. Na programu budou Zelenkova menší vokální a vokálně instrumentální díla, která mohou účastníci dobře využít v běžném koncertním a liturgickém provozu. Adam Viktora Varhaník, dirigent a hráč na harmonium; vystupuje na hudebních festivalech po celé Evropě, přednáší a koncertuje na mezinárodních varhanních kongresech, působí jako poradce v odborných komisích při restaurování významných historických varhan a nahrává pro evropské rozhlasové a televizní stanice. Velký zájem věnuje historickým varhanám a aktivitám usilujících o jejich záchranu a propagaci. Je zakladatelem a uměleckým ředitelem ojedinělého projektu Český varhanní festival. Vyučuje varhanní hru na Konzervatoři v Plzni a hudební teorii na Konzervatoři v Praze. Je uměleckým vedoucím souborů Ensemble Inégal a Pražští barokní sólisté, s nimiž uskutečnil bezpočet novodobých koncertních a nahrávacích premiér evropského barokního repertoáru a s nimiž se stal také v posledních letech nejvýraznějším reprezentantem procesu znovuobjevování díla českého barokního génia, Jana Dismase Zelenky.
		SPIRITUÁLY A GOSPELY Thierry Fred Francois Oblíbená třída gospelů přináší živelné hudební vyžití a uvolnění po celodenní tvrdé dřině na plantáži s klasickým hudebním repertoárem. V různých sborových aranžích kombinuje zpěv, výraz, rytmiku a pohyb, což lektor předvádí se strhujícím entusiasmem. Skloubit všechny složky, tedy zpívat, tleskat a pohybovat se v rytmu, není pro nás Evropany vůbec snadné. Thierry Fred François se narodil ve Francouzské západní Indii. V  šestnácti letech se stal dirigentem kostelního sboru. Hudbu studoval na Jamajce, Trinidadu a v USA. Založil a pořádá hudební a rytmické kurzy TF Gospel singers v Paříži a později TF Gospel Academy v Ženevě, kde v současnosti žije. Od svého prvního angažmá na Conviviu se stal u nás populárním a do ČR je zván na různé workshopy pravidelně. Jako basista účinkoval např. se skupinou Baylavwa a legendárním Golden Gate Quartet.
		CISTERCIÁCKÉ BAROKO ALBERIKA MAZÁKA Ondřej Šmíd Alberik Mazák je významný barokní skladatel českého původu žijící od 20 let ve Vídni a poblíž v klášteře Heiligenkreuz. Přestože se SDH před lety podílela nemalým nákladem na edici díla a kompletní dochované dílo (přes 200 skladeb, 2100 stran hudby) zveřejňuje volně na svých stránkách, v seminářích Convivia se Mazák dosud neobjevil. To bychom rádi napravili a dílo geniálního autora, které obdivoval již císař Ferdinand III, a které je koncertně i liturgicky dobře využitelné i dnes, začali poznávat. O Mazákových skladbách se obecně soudí, že jsou strohé a že strohost vychází z asketické podstaty cisterciáckého řádu. To jednak není pravda, ale hlavně to implikuje zavádějící představu, že „strohost = jednoduchost = nezajímavost“. Vysvětlení tohoto omylu nabízí pohled do první sbírky Cultus Harmonicus, (je to učebnice), kde jsou skladby řazeny v  každé kategorii od jednoduchých po obtížné. V klášteře byla škola, soprán zpívali malí chlapci, starší zpívali alt a dospělí zpívali mužské hlasy. Zejména skladby pro tenor a bas jsou často virtuózní. První sbírku vydali mniši a studenti svému bratrovi a geniálnímu skladateli jako dar ke 40. narozeninám. Náplní druhého odpoledním semináře bude studium skladeb ve sborovém obsazení. V  individuálních lekcích bude prostor pro skladby sólové; do některých skladeb zapojíme i děti. Ukážeme autorův zcela osobitý styl, motivickou imitační práci a práci s chorálem často recitativním způsobem. Ondřej Šmíd studoval zpěv u prof. Jiřího Kotouče; na FF MUNI obory Akademie staré hudby a Hudební věda. Jako tenorista působí v katedrále sv. Víta a v kostele Nejsv. Salvátora v Praze. Vystupuje a nahrává zejména se souborem Capella Regia. Představil se např. na festivalech Canto Gregoriano e polifonia (Itálie), Musica Liturgica (Izrael), Pražské Jaro, Festival komorní hudby Český Krumlov (barokní opera), Concentus Moraviae, Píseň našich kořenů (Polsko). Zajímá se o barokní hudbu zejména 17. stol. Tématem jeho disertace je Alberik Mazák. Věnuje dílu Lodovica da Viadany a francouzským mistrům počátku 18. stol. Zajímá se o techniku zpěvu, hudební teorii a nauku raného baroka a zvláště o rétoriku a estetiku, které považuje za klíčové součásti interpretace. Působí ve Společnosti pro starou hudbu a Společnosti pro duchovní hudbu.

Společný projekt

		JOSEF FERDINAND NORBERT SEGER - MISSA QUADRAGESIMA F-DUR Robert Hugo Josef Seger byl nejvýznamnějším českým varhaníkem 18. Století. Působil ve dvou hlavních chrámech Starého města pražského, v kostele Panny Marie před Týnem a svatého Františka Serafínského při křížovnickém klášteře. Jeho žáky byli mnozí velcí čeští skladatelé klasicismu. Jako skladatel se věnoval převážně svému nástroji, z jeho odkazu známe množství varhanních preludií a fug. Vokální mše F-dur patří k nemnoha dochovaným figurálním skladbám. Dílo potvrzuje Segerovo kontrapunktické mistrovství obdivované již jeho současníky. V rámci společného projektu nastudujeme časti Kyrie, Sanctus, Agnus. Vzhledem k charakteru je tato mše dobře použitelná při současné liturgii.

Individuální semináře

		SÓLOVÝ ZPĚV - INTERPRETACE VOKÁLNÍ HUDBY 17. - 19. STOL., KLASICKÁ PĚVECKÁ TECHNIKA Jiří Kotouč Jiří Kotouč se narodil v Praze, absolvoval Pražskou Konservatoř (zpěv,bicí,staré nástroje,dirigování) u velkých osobností tehdejšího ústavu. Zpěv studoval nadále u Růženy Židové, žačky Fernanda Carpiho, v Itálii 60. let měl možnost kurzů, které vedl Ettore Campogagliani (učitel Pavarottiho a Freni) a Giulietta Simionato. Riccardo Muti a Marcello Panni mu poskytli konzultace v  dirigování. V roce 1973 se účastnil dlouhodobého semináře staré hudby v  Bruggách. Již v roce 1963 během studií založil soubor Camerata Nova, v roce 1966 komorní ansámbl Collegium Flauto Dolce. S těmito vokálně-instrumentálními soubory koncertoval ve všech světadílech (kromě Arktidy a Antarktidy). Jako cembalista spolupracoval s Pražským komorním orchestrem bez dirigenta, Pražskými madrigalisty, Virtuosi di Praga, Opera Mozart atd. V osmdesátých letech začal uvádět barokní opery v českých premiérách: Monteverdi - Ballo delle ingrate, Combattimento di Tancredi, Handel - Alcina, Rodelinda, Rinaldo, Bononcini - Astarto, Vivaldi - Orlando furioso a další. Dirigoval rovněž mnohá oratoria a duchovní hudbu doma i v zahraničí (Handel - Samson, Mesiáš, Juda Makabejský, Scarlatti - Stabat Mater, Michnova díla a podobně). Byl uměleckým ředitelem Valtické letní školy staré hudby, vokálním poradcem Státní Opery Praha, vyučoval na Týnské škole, v současné době učí na Konservatoři Praha. Jeho absolventi působí ve velkých operních domech doma i v  cizině (Ludmila Vernerová, Pavla Vykopalová, Marie Fajtová, Eva Müllerová, Hana Blažíková, Yukiko Kinjo, Tomáš Černý, Martin Šrejma, Matěj Chadima, Jaromír Nosek, Jiří Brückler a další). Je uměleckým ředitelem Opery Mozart Praha, která uvádí Mozartovy opery ve Stavovském divadle v letní sezóně. Pro italskou firmu Nuova Era natočil CD „Amor, Venuše a Terpsichora“, pro Rotag “Hudba pražské Lorety“, „Dávná hudební kratochvíle“ a jiné. Některé barokní opery vyšly jako Live nahrávky. Za svou čtyřicetiletou koncertní kariéru absolvoval přibližně šest tisíc koncertů.
		SÓLOVÝ ZPĚV, RANÉ BAROKO, LITURGICKÝ ZPĚV Ondřej Šmíd Vhodný repertoár: sólové a ansámblové skladby A. Mazáka, L.Viadany a duchovní koncerty 17. stol. Na studovaném repertoáru budeme vysvětlovat některé aspekty dobové hudební nauky. Pochopení souvislostí v hudbě 17. stol. nemá vztah jen k hudbě dané doby, ale najde využití i v moderních žánrech, osvětluje současnou nauku a formuje naše hudební cítění. Budeme hovořit o tempu a charakteru (hudby), o taktu a dirigování, když dirigenti ještě neexistovali. O napětí a uvolnění, o měření, o poetice a stopách, o mluvení a znění a o tom, co je hlavní: o rétorice a sdělení, o performanci a provedení. „Hudba není ničím jiným než řečí a rytmem, a až nakonec zněním; ne naopak“ (Giulio Caccini, 1602). Zpívání je především mluvení. Jestli většina učitelů zpěvu učí zpívat, v našem semináři se budeme paradoxně učit „nezpívat“. Konzultace liturgického zpěvu se zaměří na rozdíly akustického a amlifikovaného zpěvu žalmů, na teorii fráze, sprezzaturu a další aspekty přednesu.
		VARHANNÍ SEMINÁŘ Lukáš Vendl „Generálbas na počátku i nyní i navěky“ Jak improvizovat, ve starém slohu? Jak přemýšleli a co se učili varhaníci před 300 lety, než začali vymýšlet improvizace a komponovat preludia nebo fugy? Jak vytvářet harmonizace a doprovody písní? Co si smíme na kúru dovolit dnes? O takových a podobných otázkách budeme mluvit ve varhanní třídě. Určitě si připravte také něco z bohaté varhanní literatury, nejlépe z doby barokní. Vítány jsou i skladby vhodné k provedení na krátkou oktávu, autorů Frescobaldiho, Frobergera, Sweelincka, Kerlla, Muffata, Pachelbela, Böhma, Seegera aj., dále samozřejmě cokoliv z díla D. Buxtehude, J. S. Bacha, ovšem i skladby pozdější, romantické i soudobé.
		DĚTSKÁ TŘÍDA Convivium je otevřené jako příjemná forma aktivní dovolené i rodinám s dětmi. Pro děti od 5ti let je připraven celodenní program. Hry a zábava se v blocích střídají s nácvikem písniček. Program letos rozšíříme o rukodělné umělecké aktivity a doufáme i choreografie a tance. O zábavu dětí se bude poprvé starat písničkářka Jana Svobodová (Březovská) členka Ztracené kapely, dětská psycholožka Barbora Šmídová, tanečnice Klára Šmídová a další.
		Jana Svobodová – Březovská Od dětství se věnovala zpěvu, vede dětské hudební kroužky při mateřských školách. V současnosti skládá písničky zejména pro děti. Je spoluzakladatelkou folkové Ztracené kapely, která se věnuje tvorbě a interpretaci písniček s duchovní tématikou a která oslaví letos 35. výročí svého vzniku. 22 let je sopranistkou Pražského katedrálního sboru. Jejím velkým koníčkem je výroba šperků, práce s polymerovou hmotou, korálky a  tvoření z papíru.